Typy a technologie ošetřování dřeva
Dřevo patří mezi nejoblíbenější stavební materiály, a to nejen díky svým estetickým vlastnostem. Dřevostavby jsou důkazem toho, že i dnes může dřevo najít uplatnění v konstrukci domů. Je ovšem zapotřebí přistupovat ke dřevu jako k organickému materiálu, který musí být náležitě ošetřen, aby mohl sloužit dlouhé roky.
Mezi nejčastější formy ošetření dřeva patří jeho natírání oleji, vosky, lazurami, lakováním, a také ošetřování tlakovou impregnací. Každý z těchto způsobů přináší určité benefity, některé mají ovšem i značné nevýhody.
Lazura
Lazury jsou dobrou volbou především pro ošetření měkkých dřevin, tedy především dřeva smrkového, borovicového, jedlového či lipového. Lazura dokáže zvýraznit přirozenou kresbu dřeva a po přidání pigmentů také měnit jeho barvu. Nanesením lazury na povrch dřeva vytváříme film, který je schopen odpuzovat vodu, a je tedy zabráněno degradaci kvality jeho struktury. Tmavé lazury jsou zároveň dřevo schopné ochránit před UV zářením, které taktéž snižuje životnost dřeva. Nevýhodou lazury je skutečnost, že časem její ochrana značně ochabuje a je nutné po několika letech dřevo znovu ošetřit. Na tvrdé dřeviny, jako je buk, olše nebo dub, je lazura zcela nevhodná.
Oleje a vosky
V případě tvrdého dřeva je vhodnější ošetřit povrch olejem či voskem. Ideálně si rozumí s dřevinami, jako je javor, buk, ořech, olše či kaštan. Podobně jako lazury jsou i přípravky na olejové či voskové bázi schopny chránit před působením vody a také napomáhají odolnosti před mechanickým poškozením.
Olej navíc dokáže zdůraznit přirozenou kresbu dřeva, aniž by došlo ke změně samotné povrchové struktury dřeviny. Vosky se přímo do dřeva nevsakují, ale vytvářejí na jeho povrchu měkkou vrstvu. Voskované dřevo vždy působí maximálně přirozeně, je však nutné počítat s tím, že nesnese příliš vysoké teploty, a i zde je nutné počítat s opakovanou aplikací oleje či vosku po pár letech užívání.
Lakování
Podobně jako vosk, i lak vytváří na povrchu dřeva nepropustnou vrstvu odolnou vůči působení vody a větru. Laky jsou k dostání v celé řadě barevných odstínů, a například lodní laky dovedou dřevo zakonzervovat natolik, že se klidně může dlouhodobě namáčet ve slané mořské vodě.
Nevýhodou laků je ovšem jejich relativní citlivost na poškození. Jakmile se povrch laku naruší, ke dřevu se okamžitě dostává voda a dochází k dalšímu narušení laku, a tedy i ztrátě ochrany dřeva. Tuto látku je proto vhodnější aplikovat v interiérech.
Vysokotlaká impregnace
Abychom měli jistotu, že dřevo dokáže vydržet dlouhé roky, je dobré nespoléhat se jen na výše zmíněné způsoby jeho ošetření, ale kombinovat povrchovou úpravu s hloubkovou vakuově-talkovou impregnací. Právě díky ní dostanete jistotu, že dřevo bude ošetřené i v případě, kdy povrchové ošetření dřeva začne ztrácet své vlastnosti.
Výhodou hloubkové tlakové impregnace je, že se ochranné látky napustí díky speciálním postupům využívajících vysokých tlaků i několik milimetrů pod povrch, a ten je tak dokonale ochráněn. Jedná se navíc o ekologickou variantu. Nevýhodou ovšem je, že si vysokotlakou impregnaci neprovedete doma, a tak budete muset s materiálem zavítat k odborníkům.
Tipy na další články k tématu:
Jak správně pečovat o dřevo a dřevěné výrobky na zahradě
Zásady chemické ochrany dřeva. Na co je dobré myslet před jejím použitím
Vakuově-tlaková impregnace: nejúčinnější ekologická ochrana dřeva