České dřeviny. Víte, k čemu je vhodný smrk, nebo k čemu se využívá dub či buk?
Na světě existuje nepřeberné množství typů dřevin. Některé jsou pro nás notoricky známé, o jiných jsme leckdy ani neslyšeli. Každá dřevina má přitom odlišné vlastnosti a hodí se tak k jiným typům využití. My se dnes podíváme na dřeviny, které jsou nám blízké a se kterými pracuje naše evropská kultura nejčastěji.
Jehličnaté vs listnaté dřeviny
V našich lesích rostou dva typy dřevin, a to dřeviny jehličnaté a listnaté. Obecně se dá říci, že dřevo tvrdších dřevin, tedy těch listnatých, je využíváno pro estetické účely, zatímco dřevo měkčí, tedy dřevo jehličnanů, se využívá pro účely konstrukční. Nemusí to však být vždy nutně pravidlem.
Spíše než to, zda se jedná o dřevo z jehličnanu či listnáče, by měla výrobce zajímat hustota dřeva a jeho pevnost. Tyto dva parametry totiž nejvíce ovlivňují vlastnosti dané dřeviny, tedy to, k jakému účelu je vhodné a jak náročné bude jeho zpracování.
Smrk
Smrk je jednou z nejrozšířenějších a z historického pohledu i nejvýznamnějších dřevin, se kterými se u nás můžete setkat. Smrkové dřevo má nízkou hustotu, což se odráží v nižší odolnosti tohoto dřeva i relativně dostupné ceně. Přesto je smrk jednou z nejvyužívanějších dřevin s uplatněním v mnoha odvětvích. Dřevo smrku se využívá především pro konstrukční účely, ale také pro výrobu nábytku. U smrku lze nejrůznějšími metodami, jako je například vakuově tlaková impregnace, výrazně prodlužovat jeho životnost pro použití v exteriéru a pro stavební účely.
Borovice
Podobně jako smrk nízké hustoty dosahuje také borovice. Mimo vysokého obsahu pryskyřice se její dřevo může pochlubit výraznou kresbou, pro což je oblíbené u truhlářů a v nábytkářském průmyslu. Stejně jako smrk však i borovice může dobře posloužit ke konstrukčním účelům, zejména, je-li dřevo správně chemicky ošetřeno, čímž je prodloužena jeho životnost.
Modřín
Na rozdíl od předchozích dvou zástupců jehličnatých dřevin je modřín dřevinou velmi trvanlivou, odolnou a se střední hustotou. Jeho vlastností jsou také důvodem, proč je modřín velice oblíbenou dřevinou ve stavebním průmyslu, kde je využíván coby dekorativní konstrukčním materiál, například k obkládání fasád novostaveb. Své uplatnění však nachází také v interiéru a všude tam, kde je požadováno dřevo odolné a přitom krásné. Nevýhodou je jeho vyšší cena.
Dub
Střední hustota a vysoká odolnost, to jsou charakteristické znaky dubu, jedné z nejodolnějších domácích dřevin. Dub je velmi oblíbeným materiál v případě náročných konstrukcí, u kterých je vyžadována vysoká nosnost a odolnost. Jedná se například o vodní stavby, s dubem se však běžný člověk nejčastěji setká v segmentu nábytkářském, kde je využíván pro výrobu celé řady typů nábytku s rustikálním vzhledem. V současné době se stal velmi oblíbenou dřevinou v oblasti zahradní architektury.
Buk
Střední hustotou se může pyšnit také dřevo bukové, které též dosahuje vysoké odolnosti. Není však natolik odolné jako dřevo dubové, což ovšem kompenzuje svou snadnou opracovatelností. I proto je buk jedním z nejvyhledávanějších dřevin v nábytkářském průmyslu. Vyrábí se z něj nejen dýhy, ale i ohýbaný nábytek. Bukové dřevo je také velmi oblíbeným palivem a z bukového odpadního materiálu se často vyrábí materiály jako dřevotříska. Není však vhodný pro použití v exteriéru.
Ořešák
Závěrečnou tečkou za naším výletem po u nás nejrozšířenějších dřevinách zakončíme dřevem ořešáku. I ten se může pochlubit střední hustotou, trvanlivostí a odolností. Je velmi oblíbený u truhlářů a řezbářů, protože se velmi dobře opracovává, a nejen to. Ořešák se též pyšní výrazným zbarvením i texturou. To je také důvod, proč na něj příliš nenarazíte v konstrukcích, ale spíše v interiéru, například u nábytku či uměleckých děl a dalších předmětů.