Metr krychlový, prostorový metr, sypaný metr... Opravdu se vyznáte v měrných jednotkách v dřevařství?
Podobně jako v jiných odvětvích, i v oblastech dřevařství a lesního hospodářství, je potřeba efektivně měřit a kvantifikovat nejrůznější materiály a hotové produkty. Měrných jednotek existuje celá řada, a ne každý ví, jaký je mezi nimi rozdíl nebo, co přesně definují. Ty základní si proto přiblížíme v tomto článku.
Metr
Základní jednotkou délky v metrickém systému je metr. V dřevařských oborech se často používá k měření délky dřeva, prken, palisád a dalších materiálů. Pomocí metru můžeme snadno stanovit, kolik materiálu potřebujeme pro určitou konstrukci nebo projekt. Jde také o jednu ze základních měrných jednotek používaných v obchodí činnosti obecně.
Mezi další hojně používané jednotky určujíc délku v metrickém systému patří centimetry a milimetry, které jsou i základní jednotkou v našem e-shopu. V běžném použití se metry a milimetry používají pro označení rozměrů materiálů, kde je potřeba definovat šířku, tloušťku, výšku či hloubku. V dřevařství a lesním hospodářství se pro měření délky používá speciální pásmo, průměr dřeviny se měří posuvným měřítkem. Když sečteme a vydělíme průměry na obou koncích dřeviny, získáme její střední průměr.
Metr čtvereční (m2)
Metr čtvereční (lze psát i jako metr čtverečný) neboli m2 je základní jednotkou plošného obsahu. Ze základní školy si jistě vybavíme i jednoduchou definici, která říká, že metr čtvereční je plocha čtverce se stranou dlouhou 1 metr. Tato jednotka se primárně používá k měření nejrůznějších ploch. V dřevařství je často využíván pro výpočet plochy lesa, kácení stromů nebo při zpracování dřeva a výroby dřevěných polotovarů, jako jsou prkna, tramy, palisády, fošny, hranoly apod.
Mezi vedlejší jednotky měření plošného obsahu patří hektar (čtverec se stranou dlouhou 100 metrů) a ar (čtverec se stranou 10 metrů, tedy 1 ar = 100 m2). Ar se velmi často chybně zaměňuje s akrem, který je též plošnou jednotkou, ovšem v anglo-americké soustavě (pro zajímavost jde o čtverec se stranou cca 63,6 m).
Metr krychlový (m3)
Kubický metr, kterému se také hovorově říká kubík, je základní jednotkou pro měření materiálů, látek a různých těles ve třech rozměrech (šířka, výška a délka). Metr krychlový představuje krychli s délkou každé hrany 1 metr a objemem 1000 litrů. Zatímco metr krychlový je klíčovou měrnou jednotkou v dřevařství, stavebnictví a v mnoha dalších oborech, z něj odvozený objem kubický slouží zejména k označení objemů motorů u aut a motocyklů.
Prostorový metr
Další měrnou jednotkou označující objem, je prostorový metr (zkratka PRM), který vychází z metru krychlového. I tato jednotka se používá k měření objemu trojrozměrných těles, jako jsou kostky, kvádry, nebo obecně libovolné objekty s délkou, šířkou a výškou. Prostorový metr je jednou ze základních jednotek v lesnictví. U dřeva představuje celá nebo naštípaná polena naskládaná do krychle o rozměrech 1x1x1 m. Oproti klasickému objemu 1 m3 může být v prostorovém metru různý podíl dřeva a vzduchu. Může to být např. vyskládaná paleta, nákladní souprava, velkoobjemový kontejner, hráň kulatiny v lese atd.
U štípaného dříví se lze velmi často setkat i s jednotkou plnometr (PLM) neboli plný či pevný metr. Ten představuje 1 m3 vyplněný zcela dřevní hmotou, bez jakýchkoliv vzduchových mezer. V praxi se velmi často používá při měření řeziva nebo celých kmenů stromů.
Prostorový metr sypaný
Od prostorového metru se odvíjí jednotka prostorový metr sypaný (PRMS), která se používá pro měření sypkých materiálů, jako jsou dřevní štěpky, piliny, kratší palivové dřevo, štěrk, sůl atd. Prostorový metr sypaný představuje krychli s hranami o délce jednoho metru (1x1x1 m).
Tato užitečná jednotka se používá v lesním hospodářství, zemědělství, stavebnictví nebo průmyslu. Slouží k počítání objemů u kontejnerů naplněných sypkými látkami nebo při prodeji štípaného palivového dřeva. U řeziva, kulatiny či delšího palivového dřeva, které je hezky naskládané bez mezer, se lze také setkat s jednotkou prostorový metr rovnaný (PRMr) či prostorový metr skládaný, kde je objem zcela vyplněný skládaným dřevem.
Na závěr je ještě důležité podotknout, že objem nelze vždy jednoduše převést na hmotnost. Např. objemovou hmotnost dřevin určuje jejich typ, struktura, hustota a také roční období těžby, způsob štípání, pečlivost skládání atd.